Technická dokumentace na VTZ

Provoz TZ musí být bezpečný. Aby takovým mohl prokazatelně být, je nutno mít zpracovány následující dokumenty, pravidelně je aktualizovat a také se jimi při provozu TZ řídit. Tyto dokumenty také bývají prověřovány v rámci kontrol inspektorátů práce.

  • Revize elektrorozvodů NN a VN
  • Revize MaR
  • Revize hromosvodů
  • Revize zemnících soustav
  • Ověření strojních zařízení dle ČSN 602 04-1 ed.2
  • Revize elektrospotřebičů a ručního nářadí
  • Revize a zkoušky záložních zdrojů (UPS)
  • Funkční zkoušky nouzového osvětlení (NO)
  • Revize tlakových nádob (provozní, vnitřní, tlakové)
  • Kontroly pojistných ventilů
  • Provozní deník TNS
  • Kontroly a revize plynových zařízení (PZ)
  • Pravidelný servis PZ
  • Odborné prohlídky kotelen (OPK)
  • Provozní kniha kotelny
  • Kontrola kotlů dle vyhlášky 194/2013 Sb.
  • Měření emisí a ohlašování do ISPOP
  • Měření zdrojů znečištění
  • Kontroly spalinových cest
  • Pověřená zodpovědná osoba za VTZ
  • Zpracovaný řád preventivní údržby (ŘPÚ)
  • Zpracovaný protokol o určení prostředí (vnější vlivy)
  • Zpracovaný místně provozní předpis na VN a NN
  • Zpracovaný místně provozní předpis na PZ
  • Zpracovaný místně provozní předpis kotelny
  • Dokumentace o ochraně před výbuchem dle NV 406/2004 Sb.
  • Plán preventivní údržby strojů a zařízení
  • Návody k obsluze strojů a zařízení
  • Proškolení obsluh VTZ, strojů a zařízení
  • Na všechna zařízení prohlášení o shodě (CE)
  • Zápisy o odstranění závad z kontrol a revizí
  • Kontroly a revize výtahů
  • Inspekce zdvihacích zařízení
  • Kontroly vázacích prostředků
  • Prohlídky ocelové konstrukce
  • Kontroly regálových systémů
  • Zvláštní posouzení zdvihacího zařízení
  • Zpracovaný řád bezpečné práce na zdvihadlech

a to bohužel ještě není vše

Protokol o určení vnějších vlivů

Je základním dokumentem pro provoz každého objektu. Povinnost jeho zpracování je dána vyhláškou 499/2006 Sb. a přesnější požadavky určuje uvedeny v ČSN 33 2000 5-51 ed.3. Protokol o určení vnějších vlivů musí být zpracován pro každý provozovaný objekt, vyjímkou jsou pouze prostory, kde se nacházejí pouze prostory jednoznačně normální (např. rodinný dům, malá kancelářská budova apod.).

Protokol o určení vnějších vlivů určuje vlivy, která na stavbu a instalace v daném objektu působí a je podkladem pro jejich provádění, rozšiřování, údržbu a revize. Za jeho vypracování nese odpovědnost provozovatel objektu, který zajišťuje sestavení komise, která protokol o určení vnějších vlivů vytváří (nejčastěji provozovatel, technolog, RT nebo projektant elektro, bezpečnostní technik).

Protokol je členěn na několik oblastí: V úvodu by měl být popsán dotčený objekt včetně popisu technologií, které se v něm nacházejí. V dalších částech jsou stanoveny vlivy, která na instalace a objekt působí:

  • Prostředí – možné teploty, vlhkost, nadmořská výška, působení vody, vliv cizích těles (např. prachu), rázy a vibrace, nebezpečí rostlin a živočichů, elektromagnetická, elektrostatická nebo ionizující působení, sluneční záření, seizmické působení, bouřková činnost, pohyb vzduchu a vítr.
  • Využití – Schopnosti osob, dotyk se zemí, únik v případě nebezpečí, látky v objektu.
  • Budovy – Hořlavost konstrukčních materiálů, nebezpečí šíření ohně, nebezpečí posunu, poddajné nebo nestabilní

Protokol o určení vnějších vlivů je často chápán jako dokument, který slouží výhradně pro elektroprofese a nikoho jiného nezajímá. Není to však úplně pravdou, působení vnějších vlivů musí odpovídat i strojní zařízení, stavební provedení budovy, mohou zde být uvedeny podmínky, za jakých platí specifikované určení vnějších vlivů (např. stavení potřebného větrání, omezení max. množství nebezpečných látek v konkrétním prostoru apod.).

Na základě protokolu o určeních vnějších vlivů je možno stanovit minimální požadavky na zařízení, které je nebo bude v dotčeném prostoru instalováno. Na základě určení vnějších vlivů je také možno stanovit, o jak nebezpečný prostor z hlediska úrazu el. proudem se jedná (normální, nebezpečný, zvlášť nebezpečný – viz ČSN 33 2000-4-41 ed.2 změna 1) a jaké intervaly revizí je třeba dodržovat (viz změna 3 ČSN 33 1500).

V případě výskytu látek nebezpečných z hlediska korozivity, hoření nebo výbuchu je součástí protokolu seznam nebezpečných látek a stanovení zón, ve kterých vnější vlivy dané vlastnostmi těchto látek působí. V případě hořlavin a látek, které tvoří výbušné směsi musí být přílohou protokolu seznam potenciálních úniků těchto látek a na jeho základě přiložen výpočet typu zóny a jejího rozsahu, který se provádí na základě vlastností látek, stupně větrání a jeho zajištění a velikosti úniků. Toto je podrobně řešeno v ČSN EN 60079-1 a ČSN EN 60079-2, které v letošním roce nahradili ČSN EN 60079-10.

Protokol o určení vnějších vlivů je dokumentem provozovatele, který také nese odpovědnost za jeho aktualizace v případech, kdy dojde ke změně využití objektu, změnám používání nebezpečných látek apod.

V případě, že jsou v daném objektu určeny zóny s nebezpečím výbuchu, je nutno plnit další povinnosti (zpracování dokumentace ochrany před výbuchem dle NV 406/2004 Sb. , vydávání příkazu „V“ pro práce v prostředí s nebezpečím výbuchu a hlášení a schvalování prací Technickou inspekcí České republiky (TIČR) v souladu s vyhláškou 73/2010Sb.

Přehled vnějších vlivů

Okolí působí na elektrické zařízení

  • AA - Teplota okolí/dolní a horní mez/
  • AB - Atmosférické podmínky/teplota+vlhkost/
  • AC - Nadmořská výška
  • AD - Výskyt vody/déšť,vlny,ponor/
  • AE - Cizí pevná tělesa /2,5mm až prach/
  • AF - Koroze nebo znečišťující látky
  • AG - Otřesy /rázy mírné,střední,silné/
  • AH - Vibrace/mírné až silné/
  • AJ - Jiné mechanické namáhání/připravuje se/
  • AK - Výskyt rostlinstva nebo plísní
  • AL - Výskyt živočichů/hmyz,ptáci,malá zvěř/
  • AM - Elmag., elektrostatické nebo ionizující působení
  • AN - Sluneční záření -500 až 1 120W/m2
  • AP - Seizmické účinky /zrychlení 30-600 Gal/
  • AQ - Bouřková činnost /bouřkové dny za rok/
  • AR - Pohyb vzduchu do 10m/s
  • AS - Vítr 20-50 m/s

Elektrické zařízení působí na okolí

  • BA - Schopnost osob /děti,invalidé,poučení,znalí/
  • BB - El.odpor lidského těla /připravuje se/
  • BC - Styk s potenciálem země /četnost styku/
  • BD - Podmínky úniku v případě nebezpečí
  • BE - Zpracované nebo skladované látky /požár,výbuch/

Elektrické zařízení působí na okolí

  • CA - Stavební materiály /hořlavost/
  • CB - Šíření ohně, stabilita objektu

Řád preventivní údržby

Povinností provozovatele technických zařízení je zejména udržovat je v dobrém a bezpečném technickém stavu (viz. např. NV 101/2005 Sb.). Základními nástroji, které toto zajistí, jsou preventivní údržba, kontroly a revize těchto technických zařízení. Nastavení těchto činností v rámci závodu zajišťuje Řád preventivní údržby (ŘPÚ).

Řád preventivní údržby se skládá z následujících částí:

  • Rozčlenění technických zařízení v objektu
  • Stanovení odpovědných osob za dané typy technických zařízení
  • Plány preventivní údržby, kontrol a revizí pro dané skupiny technických zařízení, včetně definování osob oprávněných k jejich provádění a způsob jejich archivace (provozní deníky, revizní zprávy, inspekční knihy apod.)
  • Postupy odstraňování závad dle stupně jejich nebezpečnosti (závady bezprostředně ohrožující bezpečnost osob a věcí, závady ohrožující bezpečnost osob a věcí a závady neohrožující bezpečnost osob a věcí)
  • Lhůty pro odstranění závad
  • Podmínky uvádění nových zařízení do provozu

Přílohou ŘPÚ mohou být, dle složitosti provozu, Harmonogramy preventivní údržby jednotlivých zařízení, plány kontrol a plány revizí.

Místní provozní a bezpečnostní předpisy

Každý typ technického zařízení v objektu musí mít zpracován tzv. Místní provozní a bezpečnostní předpis (např. elektroinstalace, výrobní zařízení, kotelna, plynová zařízení apod.). Tento dokument definuje konkrétní požadavky provozu z hlediska bezpečného používání.

Nedílnou součástí tohoto dokumentu je:

  • Definice osob, které mohou dané zařízení obsluhovat a opravovat
  • Zásady bezpečné práce na daném zařízení a pracovní postupy
  • Ochranné pomůcky a prostředky, které se musí pro danou práci používat
  • Způsoby bezpečného vypnutí daného zařízení (hlavní vypínač, přívod plynu) zejména s ohledem na postup vypnutí a umístění nouzových prvků
  • Způsob postupu v případě nestandartních provozních stavů
  • Povolené hasící prostředky, které lze pro dané zařízení používat
  • Rizika plynoucí z provozu daných zařízení a způsoby jejich minimalizace

Nedílnou součástí místních provozních a bezpečnostních předpisů jsou návody výrobců jednotlivých strojů a zařízení

Dokumentace skutečného provedení

Ke každému provozovanému technickému zařízení musí být k dispozici dokumentace skutečného provedení. Rozsah této dokumentace definuje vyhláška 499/2006 Sb. . Základní povinností provozovatele technických zařízení je zapracovávání změn do této dokumentace a její udržování v aktuálním stavu. Viz. také NV 378/2001 Sb..

"Ctíme a garantujeme odbornost a kvalitu."